Ideál krásy se mění generace od generace. Kdo vlastně tvoří ideál krásy, co je špatně když není splněn ideál krásy. Pojďme rozebrat toto zajímavé téma. Kdybychom se měli zaměřit na téma krása, jedná se vlastně o abstraktní pojem, který má obrovské pojetí. Krása je také známá jako estetičnost. Ale pozor, je důležité vědět, že krása je jen jeden z podoboru estetična.
Kdo je považován za krásného člověka?
Krása může být vnímána jako objektivně tak také subjektivně. Tedy krásný člověk může být ten, který je nejen krásný vzhledově, ale taky zároveň je krásný vnitřně. To znamená je optimista, má čistou duši, je hodný, milý, ale také třeba chytrý. Jak už bylo řečeno krása může být vše co nás obklopuje nebo na nás působí příjemně. Použili jsme tady dva výrazy, které by nebylo na škodu osvětlit. Jedná se o krásu subjektivní a objektivní. Subjektivní krása je taková, která vnímání osobně a jednostranně. Tento pocit z druhého člověka z nás vychází vnitřně. Oproti objektivní je to, co vidíme, tedy je neosobní.
Samozřejmě každý člověk může druhého člověka nebo nějakou věc hodnotit subjektivně nebo objektivně. Někdy se můžeme setkat s hodnocením v obou směrech. Nicméně ať už to vnitřní krásu nebo tu vnější je potřeba rozvíjet a starat se o ní. Protože vnímání krásy tady je s námi od té doby, co člověk si takové věci začal uvědomovat.
Moderní doba staví do popředí objektivní krásu
Možná si to myslíte taky, ale dnešní moderní doba více upřednostňují krásu objektivní a staví na tom své závěry. Je to podle Vás dobře? Je to to, co bychom měli předávat dalším generacím? Jak by to pak mohlo dopadnout? Ztratili by lidé třeba schopnost hodnotit krásu i subjektivně? A co udělat proto, aby to bylo jinak? Nepomohl tomu právě internet plný hubených nalíčených modelek, který hranice krásy stanovil na ne úplně přirozených mantinelech?